Lekce 1: Bánkiho turbína
Tato lekce zjednodušeně popisuje konstrukci Bánkiho vodní turbíny.
Kapitola 1: Princip funkce stroje a jeho použití
Jedná se o příčně dvojnásobně protékanou turbínu s parciálním ostřikem. Při prvním dostředivém průtoku pracuje jako přetlaková turbína při druhém průtoku pracuje jako rovnotlaká turbína. Dosahovaná účinnost bývá 70 až 84 %. Používaný spád 1 až 30 m, průtočná množství od 0,020 až 2 m3/s.
Voda je přiváděna k turbíně potrubím kruhového průřezu. Před turbínou je umístěn mezikus, který převádí kruhový průřez na obdélníkový. Na konci tohoto vstupního dílu je umístěna regulační klapka. Voda vstoupí tangenciálně do oběžného kola osazeného lopatkami. Lopatky odkloní směr tekoucí vody do středu kola k hřídeli. Změna směru způsobí předání energie oběžnému kolu. Při prvním průtoku lopatkami se turbíně předává asi 79 % z celkového výkonu. V důsledku původního směru vstupující vody a rotace kola dochází k odklonu vodního paprsku tak, že míjí hřídel oběžného kola a vstupuje opět na lopatky oběžného kola na jeho protější straně. Voda opět mění směr a předává lopatkám další díl své energie, odpovídající 21% z celkového výkonu turbíny. Po opuštění oběžného kola volně vytéká. Využívaný spád je "H", částečně i spád "H2". Výškový rozdíl mezi oběžným kolem a spodní hladinou "Hztr" je spád ztracený.
Použití:
Tato turbína má velmi široké využití. Vyhoví zejména na malých tocích, všude tam, kdy by jiný stroj (s plným ostřikem) vycházel malý a choulostivý. Turbína je však vhodná pouze tehdy, když její průměr D je nejméně 5x menší, než spád H. Nehodí se tam, kde hrozí vzestup spodní vody
Je velmi jednoduchá na výpočet i výrobu. I při drobných nepřesnostech dává zaručený výsledek. Nevyžaduje použití žádných speciálních materiálů. Výrazně prokysličuje vodu. Je snadno a rychle regulovatelná. Vhodnou volbou šířky kola nebo dělením do více sekcí ji lze téměř libovolně přizpůsobit hydrologickým podmínkám lokality.
Kapitola 2: Základní části stroje
Obrázek: Celkový pohled na sestavu Bánkiho turbíny
Obrázek: Ovládání jednotlivých sekcí pomocí regulačních klapek
Obrázek: Svařenec oběžného kola
Obrázek: Řez oběžným kolem
Kapitola 3: Návrh základních rozměrů pracovních částí
Rozměry:
Pro stanovení rozměrů turbíny je nejdůležitější zvolit vhodný poměr mezi šířkou L oběžného kola (délkou lopatky) a jeho průměrem D. Tento poměr L/D nazveme součinitelem kD.
Obrázek: Oběžné kolo pro velké spády
Obrázek: Obežné kolo pro malé spády
Obrázek: Dvousekční oběžné kolo
Na obrázcích je vidět jak se může šířka oběžného kola měnit. Pokud není návrh turbíny ničím omezen a lopatky nejsou vyztuženy, je vhodné řídit se následujícím grafem:
Poměr L/D = kD
Platí tedy: L = kD. D
Obrázek: Graf pro stanovení součinitele kD
Výpočet je zřejmý z následujícího textu v programu EXCEL.
Program výpočtu:
Výpočet:
Kapitola 4: Cvičení
- Zpracujte rozměrový a pevnostní výpočet pro Bánkiho turbínu dle zadání. K výpočtu použijte MS Excel. Zadání: dle vyučujícího
- Pomocí programu Inventor zpracujte 3D model sestavy Bánkiho turbíny, výkres sestavení a výrobní výkres hřídele.
Kapitola 5: Kontrolní otázky
- K jakému účelu se využívá Bánkiho vodní turbína.
- Jaké jsou přednosti Bánkiho turbíny oproti ostatním turbínám?
- Jaký je rozdíl mezi oběžnými koly pro malé a velké spády?
- Co znamená pojem dvojnásobně protékaná turbína?
Kapitola 6: Autotest
- Jakou účinnost má Bánkiho vodní turbína?
- Pro jaké spády se Bánkiho vodní turbína konstruuje?
- Jaký je poměr předané energie při prvním a druhém průtoku Bánkiho turbínou?
- Jak se nazývá výškový rozdíl mezi oběžným kolem a spodní hladinou?
- Které oběžné kolo je nejširší?
Lekce 2: Peltonova turbína
Tato lekce zjednodušeně popisuje konstrukci Peltonovy turbíny.
Kapitola 1: Princip funkce stroje a jeho použití
Princip turbíny
K turbíně se voda přivádí potrubím, které má kruhový průřez. Toto potrubí směřuje k jedné nebo více dýzám. V dýze s kruhovým průřezem se celý spád vody přemění na pohybovou energii. Voda se do oběžného kola osazeného lžícovitými lopatkami dostává tangenciálně. Břit, který se nachází uprostřed lopatek, rozdělí paprsek na dvě půlky a lžícovitý tvar lopatky obrátí směr proudící vody nazpět. Vzájemným souběhem rychlosti vody tekoucí po lopatce při současném otáčení oběžného kola dojde k tomu, že voda opouští lopatky na vnější straně s minimální zbytkovou rychlostí a volně odchází do obou stran z oběžného kola ven a padá do odpadu pod turbínou.
Peltonova turbína se používá pro spády, které jsou větší než 30 metrů. Výkon oběžného kola je omezován pevností lopatky, jejich upevňovacích šroubů a pevností hřídele. Při projektech u velkých spádů, kdy je turbína schopna získat vysoké otáčky, je důležité přihlížet k velké odstředivé síle, která působí na lopatky. Je proto nezbytné větší průtok rozdělit na několik strojů. Peltonova turbína je rovnotlaká turbína s parciálním tangenciálním ostřikem a průtokem až max. 34 m3/s Účinnost u malých turbín je 80 až 85 %, u velkých dosahuje 85 až 95 %.
Konstrukce Peltonovy turbíny
Peltonova turbína se obvykle staví s horizontálním hřídelem. Turbíny s jedním střikem a jedním kolem představují nejjednodušší případ. Uspořádání s jedním kolem a se dvěma střiky se využívá pro větší výkony a pro zvětšení měrných otáček turbíny. Velké stroje mohou disponovat i vertikální montáží, jelikož je stavebně výhodná a poskytuje prosté řešení s více střiky. U turbín s vertikálním hřídelem je generátor výborně uchráněn před zvýšenou spodní vodou.
Obrázek: Oběžné kolo Peltonovy turbíny
Použití Peltonovy turbíny
Peltonova turbína je uznávaná jako jediná hydraulická turbína tlakového typu, která využívá vysoké spády a malé průtoky vody v hydroelektrárnách. Je používána na menších tocích v hornatých oblastech a všude tam, kde je potřebné zpracovat relativně malé množství vody při velkém tlaku. Využívá se ve vodárenském průmyslu na energetické využití rozdílu hladin ve vodojemech, dříve také k pohonu vysokootáčkových cukrovarnických odstředivek.
Tento typ turbín se v dnešní době stále používá na celém světě. Největší spád na světě (asi 1 770 m) používá Peltonova turbína v rakouském Reissecku. Bohužel použitelnost Peltonovy turbíny v hydrologických poměrech České republiky je do velké míry omezená. Na menších spádech je často nahrazována Bánkiho turbínou, která je úzká a na větších turbínou systému Turgo, která je jednodušeji realizovatelná.
Peltonova turbína není složitá na výpočet. Výrazně napomáhá okysličování vody. Lze ji velmi rychle a snadno regulovat. V porovnání s Francisovou turbínou je vysoce odolná proti otěru pískem i při vyšších spadech. Peltonova turbína má jen výjimečně problémy se vznikem kavitace. U jiných typů turbín (např. u Francisovy turbíny) může vést vznik kavitace k poškození oběžného kola. Ložiska jsou umístěna mimo dosah vody, díky tomu může pracovat turbína i s pitnou vodou bez rizika kontaminace. Není nutné těsnit hřídel. Peltonovu turbínu lze využít i na přečerpávacích elektrárnách, protože turbína neklade odpor při točení bez vody. Její ostřik můžeme zesílit zvýšením počtu dýz. U horizontálního řešení na 2 dýzy, u vertikálního až na 6 dýz. V neprospěch Peltonovy turbíny hovoří příliš komplikovaný tvar lopatek, který brání levné výrobě. Nevýhoda je také část ztraceného spádu. Oběžné kolo musí být situováno nízko a vadí mu spodní voda, když stoupne. Na malých spádech je potřeba zavést převod, jelikož dává velmi malý počet otáček.
Kapitola 2: Základní části stroje
Peltonova turbína se skládá z několika součástí – ze skříně, oběžného kola, dýz, jehel a deflektorů. První se v této práci zaměříme na skříň. Tento díl turbíny slouží k zadržení a odvedení vody odpadající z oběžného kola. Zároveň také musí zachytit reakce dýz. Toto je významné především proto, aby se zabránilo strhávání vody vycházející z oběžného kola, a tím zvyšování ventilačních ztrát, které i u menších turbín jsou velmi důležité. Na spodní část skříně může dopadnout paprsek při průběžných otáčkách turbíny. Proto je nutné, aby byl tento úsek kvalitně vypancéřován. K zabránění unikání vody podél hřídele slouží odstřikovací kroužky, které se nachází v oblasti, kde hřídel prochází skříní. K zabrzdění Peltonovy turbíny při zastavování stroje se zase používá brzdící tryska. Ta začne fungovat automaticky v případě, že by došlo k selhání regulátoru a tím pádem k překročení přípustného počtu otáček turbíny. Je-li turbína konstruována vertikálně, nejobvykleji s řadou trysek, je skříň svařovaná a tvoří současně nosnou konstrukci generátoru.
Obrázek: Peltonova turbína - základní části
Druhou důležitou součástí Peltonovy turbíny je oběžné kolo. To se vyrábí buď s lopatkami, které jsou přišroubované na disk, nebo z jednoho dílu s přilitými lopatkami. Lopatky s přilitými stopkami, kterými se přišroubují na disk kola, jsou sice dražší, ale jednotlivé lopatky se dají jednodušeji opravovat než u kola litého v celku. Šrouby, které slouží k upevňování, se nejčastěji používají s kuželovými svorníky. Ohled se totiž bere na střídavé namáhání zalícovaných šroubů. Oběžné kolo se upevňuje na hřídel buď klínem, perem anebo přírubou. K výrobě lopatek se užívá litina nebo ocelolitina. Zhotovení lopatek je také třeba věnovat důkladnou pozornost, aby neměly žádné trhliny. Je nutné, aby se oběžné kolo po smontování statisticky vyvážilo.
Obrázek: Oběžné kolo a související díly
Významnou součástí řešení Peltonovy turbíny jsou dýzy s jehlou, které se nachází v koleně přívodního potrubí. Hrdlo dýzy a hrot jsou stavěny takovým způsobem, aby se daly snadno vyměnit. První způsob jak se dá hrot jehly vyměnit je z vnitřku skříně. Druhá možnost je hrot i s dříkem vytáhnout kolenem ven a pak opět zasunout. Někdy se stává, že koleno před turbínou vede ke ztrátám vody i přesto, že je poloměr zakřivení docela velký. V současnosti se proto upřednostňuje při nové konstrukci pro velké výkony a spády sestrojení s rovným přiváděcím potrubím. Turbína s velkými rozměry má přiváděcí potrubí v kanále nacházejícím se pod podlahou. Při svislém uspořádání soustrojí přivádí vodu ve většině případů více dýz. Přiváděcí potrubí má kruhový tvar a je odstupňované podle počtu dýz.
Obrázek: Regulace turbíny - dýza, jehla, deflektor
Obrázek: Lopatka
Kapitola 3: Návrh základních rozměrů pracovních částí
Následující text vás seznámí s logickým postupem i s řadou empirických doporučení pro návrh a výpočet hlavních rozměrů turbíny. Dále bude následovat návod pro sestavení výpočtu v EXCELu, včetně početního příkladu.
Program výpočtu:
Výpočet:
Kapitola 4: Cvičení
- Zpracujte rozměrový a pevnostní výpočet pro Peltonovu turbínu dle zadání. K výpočtu použijte MS Excel. Zadání: dle vyučujícího
- Pomocí programu Inventor zpracujte 3D model sestavy Peltonovy turbíny, výkres sestavení a výrobní výkres hřídele.
Kapitola 5: Kontrolní otázky
- K jakému účelu se využívá Peltonova turbína.
- Jaké jsou nevýhody Peltonovy turbíny oproti ostatním turbínám?
- Jak se reguluje Peltonova turbína?
Kapitola 6: Autotest
- Jaký tvar má lopatka oběžného kola Peltonovy turbíny?
- Pro jaké spády se Peltonova turbína nepoužívá?
- Jaké účinnosti dosahují velké Peltonovy turbíny?
- Jaká operace je nutná po smontování oběžného kola?
- Co je to kavitace?
Lekce 3: Deriazova turbína
Tato lekce zjednodušeně popisuje konstrukci Deriazovy vodní turbíny.
Kapitola 1: Princip funkce stroje a jeho použití
Deriazova turbína je přetlaková turbína s diagonálním průtokem vody. Je to vlastně konstrukční varianta Kaplanovy turbíny. Využívá se pro střední spády. Její výhodou je velký kužel, do něhož je možno umístit větší počet natáčivý lopatek než u Kaplanovy turbíny. Dériazovu turbínu lze použít jako reverzní stroj, při opačném smyslu otáčení a při vhodném nastavení lopatek kola i rozvaděče může pracovat jako čerpadlo. Toto se využívá v přečerpávacích hydrocentrálách. Regulace je obdobná jako u Kaplanovy turbíny.
Kapitola 2: Základní části stroje
Obrázek: Základní schéma Deriazovy turbíny
Obrázek: Deriazova turbína - sestava s popisem
Obrázek: Řez Deriazovou turbínou
Obrázek: Regulace Deriazovy turbíny
Obrázek: Rotor
Obrázek: Řez statorovým dílem
Obrázek: Savka
Obrázek: Spirála
Kapitola 3: Návrh základních rozměrů pracovních částí
Vzhledem k tomu, že výpočet hydraulických profilů diagonální turbíny je velmi složitý, nebudeme jej řešit. Co se týče výpočtu výkonu turbíny, je jej možno řešit klasickým výpočtem jako u čerpadla.
Kapitola 4: Cvičení
- Zpracujte rozměrový a pevnostní výpočet pro Deriazovu turbínu dle zadání. K výpočtu použijte MS Excel. Zadání: dle vyučujícího
- Pomocí programu Inventor zpracujte 3D model sestavy Deriazovy turbíny a výkres sestavení.
Kapitola 5: Kontrolní otázky
- Jaký je rozdíl mezi Deriazovou a Kaplanovou turbínou?
- Mezi jaké typy turbín lze tento stroj zařadit?
- Jakým způsobem je možno Deriazovu turbínu regulovat?
Kapitola 6: Autotest
- Do jaké kategorie řadíme Deriazovu turbínu?
- Do jaké kategorie řadíme Deriazovu turbínu?
- Jaký stroj může Deriazova turbína nahradit?
- Jaký je rozdíl mezi Kaplanovou a Deriazovou turbínou?
- Kdy byla vynalezena Deriazova turbína?
Lekce 4: Francisova turbína
Tato lekce zjednodušeně popisuje konstrukci Francisovy vodní turbíny.
Kapitola 1: Princip funkce stroje a jeho použití
Tato turbína je použitelná pro spády od 1 m až po vysokotlaké stroje o spádu 500 m. V ČR byla použita mimo jiné pro přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Oběžné kolo má pevné lopatky, které jsou tvarově značně složité. Geometrický tvar oběžného kola závisí na základních parametrech stroje, tedy na výkonu, spádu a na provozních otáčkách. Vliv těchto veličin je zahrnut do tzv. součinitele rychloběžnosti (měrné otáčky).
Obrázek: Základní údaje pro Francisovu turbínu
Obrázek: Typy oběžných kol
Nejčastěji užívané turbíny jsou reakčního (přetlakového) typu (Francisova nebo Kaplanova), a to v řadě modifikací. Pro vysoké spády se používá akční (rovnotlaká) Peltonova turbína. Malé vodní elektrárny (MVE) často používají Bánkiho turbínu. V přečerpávacích vodních elektrárnách se používá zvláštní druh turbín - čerpadlových, které jsou schopny pracovat jako turbína i jako čerpadlo.
Kapitola 2: Základní části stroje
Následují obrázky, na kterých jsou zobrazeny provedení jednotlivých konstrukčních uzlů Francisovy turbíny.
Obrázek: Francisova turbína - sestava s popisem
Obrázek: Francisova turbína - regulace pomocí táhel
Obrázek: Regulace rozváděcími lopatkami
Obrázek: Regulace natáčením lopatek
Obrázek: Ložisko
Obrázek: Oběžné kolo
Obrázek: Rotor
Obrázek: Spirála
Obrázek: Savka
Kapitola 3: Návrh základních rozměrů pracovních částí
Výběr turbíny závisí na účelu a podmínkách celého vodního díla.
Volba typu turbíny se řídí specifickými otáčkami turbíny:
Specifické otáčky jsou definovány jako otáčky geometricky podobné turbíny při spádu 1 m, má-li turbína takový rozměr, aby dávala výkon 1 ks (hp). Specifické otáčky jsou měřítkem rychlosti chodu turbíny za určitých poměrů spádu a průtoku a určují nám konstrukční hodnoty turbíny.
ns (1/min) | Typ turbíny |
4 až 70 | Peltonova turbína |
70 až 150 | Bánkiho turbína |
50 až 150 | Francisova pomaluběžná turbína |
150 až 250 | Francisova normální turbína |
250 až 450 | Francisova rychloběžná turbína |
350 až 1000 | Kaplanova turbína |
Specifické otáčky ns určíme ze vztahu:
Kde n jsou otáčky turbíny v min-1, H je návrhový spád v m a P je výkon turbíny v kW.
Oblast specifických otáček pro použití Francisovy turbíny je ns = 80 až 450 min-1.
Turbína pro použití vyhovuje, ale je na hranici pro použití Francisových turbín.
Teoretický výkon turbíny
Kde PT je teoretický výkon turbíny v kW, H je návrhový spád v m, ηT je předpokládaná účinnost turbíny 89 % a Q je návrhový průtok turbínou v m3/s.
Vzhledem k tomu, že výpočet geometrie lopatek oběžného kola i tvaru kanálu je značně složitý (na úrovni znalosti středoškolské výuky není zvládnutelný), tak se tímto problémem nebudeme zabývat.
Následují schémata dvou základních konstrukčních variant, a to horizontální a vertikální provedení.
Obrázek: Schéma horizontálního řešení Francisovy turbíny
Obrázek: Schéma vertikálního řešení Francisovy turbíny
Kapitola 4: Cvičení
- Zpracujte rozměrový a pevnostní výpočet pro Francisovu turbínu dle zadání. K výpočtu použijte MS Excel. Zadání: dle vyučujícího
- Pomocí programu Inventor zpracujte 3D model sestavy Francisovy turbíny a výkres sestavení.
Kapitola 5: Kontrolní otázky
- Jaké jsou hlavní přednosti Francisovy turbíny?
- Jakým způsobem se reguluje Francisova turbína?
- Jaké typy oběžných kol se u Francisovy turbíny používají?
Kapitola 6: Autotest
- Při jakých otáčkách se používá Francisova normální turbína?
- Kolem kterého čísla se pohybuje účinnost Francisovy turbíny?
- Co znamená, že Francisova turbína patří mezi přetlakové?
- Jak je řešena regulace u Francisovy turbíny?
- Která z vyjmenovaných vodních elektráren v ČR používá Francisovy turbíny?
Lekce 5: Kaplanova turbína
Tato lekce zjednodušeně popisuje konstrukci Kaplanovy vodní turbíny.
Kapitola 1: Princip funkce stroje a jeho použití
Kaplanova turbína je klasická přetlaková axiální turbína s velmi dobrou možností regulace. Turbínu vynalezl Viktor Kaplan, profesor brněnské německé Vysoké technické školy. Navazuje na Francisovu turbínu, ale odlišuje se od ní zejména menším počtem lopatek, tvarem oběžného kola a zejména možností regulace náklonu lopatek u oběžného i rozváděcího kola. Taktéž má plošší průběh účinnosti než Francisova turbína. Kaplanova turbína se nejvíce používá na nově vystavěných hydroelektrárnách. Využívá se také při různých přestavbách starých vodních děl, na kterých byla původně použita vertikální Francisova turbína, jelikož je schopna lépe využít tok. Kaplanovou turbínou jsou osazeny zejména vodní díla na jezech a také vodní díla na menších spádech. Její použití je pouze pro pohon generátorů. Technické uspořádání této turbíny dovoluje využívat spády od 1,5 do zhruba 5,5 metrů a průtoky od 0,25 do 6 m3/s. Nejvíce se ale prosazuje na spádech od 2 do 4 metrů a při průtocích od 0,5 do 3 m3/s.
Obrázek: Schéma Kaplanovy turbíny
Stroj patří mezi turbíny přímoproudé a jeho hlavní předností je malá stavební výška, která umožňuje jeho zavedení do menších strojoven u jezových elektráren. Hlavní nedostatek Kaplanovy turbíny spočívá v mechanické složitosti a tím pádem i v její vysoké ceně (vyšší náklady na údržbu). Tyto typy turbín by tedy měly být instalovány jen na opodstatněných místech. Tedy na lokalitách, kde není možnost hromadění vody a na kterých je průtok během celého roku tak rozkolísaný, že by použití jednodušších typů turbín přinášelo značné ztráty.
Kapitola 2: Základní části stroje
Obrázek: Kaplanova turbína - sestava s popisem
Obrázek: Řez Kaplanovou turbínou
Obrázek: Ovládání rozváděcích lopatek
Obrázek: Regulace Kaplanovy turbíny
Obrázek: Regulace Kaplanovy turbíny - spodní pohled
Obrázek: Rotor Kaplanovy turbíny
Obrázek: Detail rotoru
Obrázek: Spirála
Kapitola 3: Návrh základních rozměrů pracovních částí
Vzhledem k tomu, že výpočet hydraulických profilů Kaplanovy turbíny je velmi složitý, nebudeme jej řešit. Co se týče výpočtu výkonu turbíny, je jej možno řešit klasickým výpočtem jako u čerpadla.
Kapitola 4: Cvičení
- Zpracujte rozměrový a pevnostní výpočet pro Kaplanovu turbínu dle zadání. K výpočtu použijte MS Excel. Zadání: dle vyučujícího
- Pomocí programu Inventor zpracujte 3D model sestavy Kaplanovy turbíny a výkres sestavení.
Kapitola 5: Kontrolní otázky
- Jaké jsou hlavní přednosti Kaplanovy turbíny?
- Jakým způsobem se reguluje Kaplanova turbína?
- Jaké má Kaplanova turbína nevýhody?
Kapitola 6: Autotest
- Jak je možno provádět regulaci Kaplanovy turbíny?
- Do jaké kategorie se řadí Kaplanova turbína?
- U jakého vodního díla použijeme Kaplanovu vodní turbínu?
- Co je nevýhodou Kaplanovy vodní turbíny?
- Jaká je maximální účinnost Kaplanovy turbíny?
Lekce 6: Literatura
- FOŘT, P., KLETEČKA, J. Autodesk Inventor: funkční navrhování v průmyslové praxi. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 318 s. ISBN 978-80-251-1773-6.
- KŘÍŽ, R. Stavba a provoz strojů I : části strojů - pro 2. roč. SPŠ. Část 1. 1. vyd. Praha: Scientia, 1995. 92 s. ISBN 80-7183-023-2.
- KŘÍŽ, R. Stavba a provoz strojů I : části strojů - pro 2. roč. SPŠ. Část 2. 1. vyd. Praha: Scientia, 1996. 81 s. ISBN 80-7183-038-0.
- KŘÍŽ, R. Stavba a provoz strojů I : části strojů - pro 2. roč. SPŠ. Část 3. 1. vyd. Praha: Scientia, 1997. 77 s. ISBN 80-7183-039-9.
- KŘÍŽ, R. Stavba a provoz strojů I : části strojů - pro 2. roč. SPŠ. Část 4. 1. vyd. Praha: Scientia, 1997. 65 s. ISBN 80-7183-108-5.
- SKOPAL, V., ADÁMEK, J., HOFÍREK, M. Stavba a provoz strojů 4: Učeb. text pro 4. roč. stř. prům. šk. stroj. Konstrukční uspořádání, provoz a údržba strojů. 2. upr. vyd. Praha: SNTL, 1987.
- Vodní turbína. [online]. cit. [2010-10-23]. Dostupné z:
- Vodní elektrárna. [online]. cit. [2010-10-23]. Dostupné z:
- Malá voda. [online]. cit. [2010-10-23]. Dostupné z: